Autor je čtenářskému publiku znám jako básník, autor sbírek V zahradě Bredovských, Erzherz či Molchloch. V Žibřidovi se tento děčínský básník představuje v jiném světle. Stylově rozmanitý cyklus bychom mohli označit jako textovou koláž - k této technice se ostatně Fridrich neustále vrací i jako výtvarník. Soubor obsahuje básně i prozaické texty, často groteskní a ironické mikropříběhy, někdy pouze nedořečené postřehy, zprostředkovaná pozorování, odposlechnuté zpovědi. Žibřida si těžko představíme, jeho podoba, věk a zázemí nám unikají, protože podstatné je dějiště, scéna, na které se odehrává jeho příběh. Krajina Sudet přesahuje příběhy svých minulých i současných kolonizátorů, jejich osudy jsou proti ní nutně nicotné, epizodní, ztracené v tajemstvích. Vždyť už jméno titulního hrdiny je tajemné: jako by nám v něm ozvěna přinesla staré slovanské zaklínadlo... Nebo to jen vzdálený hlas vyslovil německé jméno Siegfried?
Jiří Koten
