Česká literární kritika v dotyku se strukturalismem (1880-1940) sestává z příspěvků deseti autorů: J. Durdíka, O. Hostinského, T. G. Masaryka, F. X. Šaldy, J. Vodáka, A. Nováka, O. Fischera, J. Durycha, O. Zicha a V. Jiráta. Kniha sleduje jednak předchůdnou, jednak souběžnou linii českého strukturalismu, tj. zdroje, z nichž tento myšlenkový směr vyrůstal, jakož i to, co vznikalo pod jeho přímým i nepřímým vlivem. Skládá se tedy z příspěvků těch, kteří se sice nikdy nedeklarovali jako (systematičtí a systémotvorní) strukturalisté, ale přesto je v rámci myšlení o tvaru díla nelze přehlédnout. Všechny uváděné texty jsou nejen historicky a vývojově reprezentativní, ale dodnes si udržují inspirativní charakter. Témata, která přinášejí, se týkají obecných problémů literatury a umění, poezie, prózy i dramatu; kromě toho je v nich obsaženo mnoho dílčích pozorování a interpretačních nápadů. V celku jedné knihy se tak záslužně kótuje dosud ne příliš viditelné území českého prestrukturalismu a parastrukturalismu.
