Možné světy v teorii literatury

Možné světy v literární teorii (1994) představují jeden z kanonických textů narativní sémantiky fikčních světů. Autorka nabízí kritické srovnání použití možných světů v logickém diskursu s jejich použitím pro potřeby literární teorie a na základě tohoto srovnání analyzuje, jaké možnosti tento koncept poskytuje pro naše rozumění ontologii literárních světů a fikčnosti vůbec. Ronenová se zaměřuje především na definování kritérií vhodných pro vymezení pojmu fikčnosti, stejně tak jako na radikální předefinování klasických naratologických konceptů a kategorií, jako jsou objekty, události, prostor, čas či úhel pohledu - právě na základě sémantiky možných světů a jejích sémiotických a sémantických výsledků.