V budoucnosti spadne nové operní umění s nebe z čista jasna

Kniha je v mnoha ohledech dílem průlomovým. Tím nejzjevnějším je její syntetičnost, snaha překračovat hranice mezi žánry - hudbou, divadlem, literaturou - nechávat inspirovat jeden druhým, nechávat jeden ve druhém prorůstat. Současně se zde stírá hranice mezi reflexí a původní tvorbou nebo, jinak řečeno, Kofroň dokáže interpretovat operní dílo skrze jemnou sémantickou analýzu stejně jako tím, že je „přečte jinak", přetvoří v dílo nové a originální. A konečně i sám zde prezentuje svá původní libreta.