Blankyt půlnoci

Ve své poezii promlouvá hlasem jakoby ztišeným, ale pevným a dobře posazeným. Své básně sestavuje do cyklů a označuje tyto velice úsporné texty za „poznámky". Šlo by je označit také za fotografie - fotografie chvil, fotografie myšlenek a fotografie citů. Také za fotografie úsměvů (jemný humor tohoto tvůrce a jeho láska k paradoxu, to by bylo samostatné téma) i úzkostí; ty se u Buriana spojují především s dějinami, básník má neustále na mysli osudy části světa, kde se měl narodit, ve dvacátém století, má je - řekněme - v krvi, ani jeho rodina nebyla ušetřena utrpení tak bohatě uštědřovaného dvěma velkými totalitními systémy našeho století.

Leszek Engelking

Recenze

• Hejk, Jan: Zápisky cyklistovy, Tvar,  24.1. 2008
  
• Listopadová, Klára: Nenápaditá nenápadnost okamžiku, A2 kulturní týdeník, 9.4. 2008