Zvykli jsme si v posledních letech slýchat, že současná poezie je v krizi, že se přesunula do jakéhosi „ghetta“, nebo dokonce výroky o tom, že „poezie už byla“. Neskromným cílem antologie Nejlepší české básně 2009 je dokázat, že to s poezií dnes není zase tak zlé, jak někteří publicisté a kritici tvrdí. Ostatně se stejnou motivací vznikla na sklonku osmdesátých let minulého století první ročenka The Best American Poetry, jíž se čeští editoři volně inspirovali. Prvního ročníku se ujal v roli editora literární kritik Karel Piorecký, který z básní publikovaných v básnických sbírkách, časopisech, sbornících i na internetu sestavil širší výběr; z něho pak básník Karel Šiktanc, jenž převzal roli arbitra, vybral třicet šest nejlepších básní. Nejlepší české básně 2009 jsou tedy výsledkem setkání dvou generačně odlišných pohledů na současnou poezii, neusilují o objektivní hodnocení, chtějí přispět k diskusi o smyslu a postavení poezie v současném světě.
(ob), www.kultura.idnes.cz, 22. 10. 2009
Milena M. Marešová, www.zpravy.idnes.cz, 7. 12. 2009
Jakub Řehák, Respekt, 4. 1. 2010
Jan Štolba, Střežit přehlížená tajemství, A2, 21. 12. 2009
Michael Alexa, České skvosty v roce krize, A Tempo Revue, 18. 1. 2010
Pavel Kotrla, Moje kniha roku?, Poznámkový blok Pavla Kotrly, 26. 12. 2009
Simona Martínková-Racková, Krize poezie? Nikoliv, A2, 17. 2. 2010

Vše o filmu a přehled recenzních ohlasů