Děj románu se odehrává v letech 1938-1968. Zachycuje osudy tří kamarádů usilujících o lásku jedné ženy. Jejich příběhy vykresluje Rankov na pozadí zlomových historických událostí - Mnichov, druhá světová válka, komunistický převrat v únoru 1948, politické procesy padesátých let či pokus o reformy a následná sovětská okupace v srpnu 1968. Žádná historická katastrofa, národnost nebo víra však nedokázala zničit přátelství těchto mužů, ačkoliv proti sobě stáli jako rivalové v lásce. Prvního září 1938 se spolu setkají na koupališti, aby soutěžili o lásku krásné Márie. Jejich „boj" potom pokračuje dalších třicet let spolu se zápasem Slovenska o místo v dějinách Evropy. Stalo se prvního září je román o lásce, pokud ji vyšší moc dovolí.
-------
Pakliže jsem koncem loňského roku v bilanci pozoruhodných knižních děl do Lidových novin napsal, že „Slováci nám to nandali nejen ve fotbale", a zmínil i Rankovův román Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy), který nemá snad až na Tomáše Zmeškala v tuzemské literatuře protějšek, jsem upřímně rád, že se s ním nyní v překladu může seznámit i ta část české veřejnosti, která z nějakých důvodů (už?) nečte slovensky.
Suverénně vyprávěné dílo o osudech tří kamarádů, Maďara, Čecha a Žida z Levic, kteří milují spolužačku Márii, zrcadlí historické události našich národů v letech 1938-1968 a rozhodně tak nečiní suchopárně. Za všechny skvělé scény jmenuji s černým humorem pojatou pasáž, v níž jistý mistr truhlář Klement G. vyrábí rakve pro své spolubojovníky. Leckdo bude notně překvapen objevem, které konzervy nejraději jedl prezident Antonín Zápotocký, nebo odhalením připravovaného atentátu na jeho nástupce Antonína Novotného v Martině. Autor knihu věnuje „celé té ztracené generaci, která, kdoví proč, musela všechno zažít na vlastní kůži". Jsem mu vděčný, že ji napsal vtipně, i když to tehdy žádná velká legrace nebyla.
Jan Rejžek
Tři kamarádi - Čech, Maďar a Žid, žijící na jižním Slovensku - se vlivem války a změn režimů prodírají všemi hrůzami, jaké u nás od roku 1938 do roku 1968 byly možné. Napínavé, výborně napsáno.
Ludvík Vaculík, anketa Lidových novin Kniha roku 2008
Peter Rónai, Jan Bízek a Gabriel Rosenberg - to jsou i naše životy. Nebo přesněji: životy našich rodičů a prarodičů. Pavol Rankov je rekapituluje a vzdává jim hold. Nekritizuje, na to má své hrdiny příliš - a vlastně oprávněně - rád.
Zuzana Mojžišová, Týždeň
Prózy Pavla Rankova jsou důkazem toho, že i přes krizi příběhu dobré vyprávění existuje. A také dokazují, že může být i nesmírně přitažlivé, může oslovovat současníky a obsahovat filozofická tajemství - ba co víc, i když je to na naše provinční poměry nezvyklé, může být i světové.
Adam Bžoch
Hledání námětu se stalo jakousi hybnou silou psaní Pavla Rankova - vypráví příběhy, které se rozbíhají do světa, aby tam našly svou pointu. Texty Pavla Rankova mají největší sílu právě tam, kde se autor nesnaží o nic jiného než být vypravěčem „toho, co se stalo". Čtenář je svědkem pokusu o renesanci příběhu a vyprávění.
Peter Darovec
Recenze:
Jiří Peňás, Tři mušketýři po slovensku, Lidové noviny, 5. 6. 2010
Jiří Trávníček, Příští rok zase ve stejném bazénu, Hospodářské noviny, 24. 6. 2010
Ema Stašová, Romantika na pozadí historických milníků, Právo, 24. 6. 2010
Barbora Uhlířová, Tři nenaplněné životy, Respekt, 27. 6. 2010
Marek Lollok, www.vaseliteratura.cz, 11. 9. 2010
Veronika Jurčová, Zábavnou a velmi čtivou formou vypráví o čase, www.kultura21.cz, 27. 12. 2010
