Proslulý román Temná komora Damoklova (1958), odehrávající se za druhé světové války a těsně po ní, je první knihou, kterou mohou čeští čtenáři z Hermansova díla poznat. Trafikant Osewoudt se na popud svého mužnějšího dvojníka Dorbecka zapojí do odboje, ale po osvobození s úžasem zjistí, že je naopak obviněn z kolaborace. Člověk žije v „sadistickém univerzu" (titul jedné z Hermansových esejistických sbírek) - svět ani druhé lidi nelze pochopit, proto situaci odhadujeme zpravidla nesprávně, nahodilost věty „jednou jsi dole, jednou nahoře" vede mnohdy k osudovým zvratům. Tak by se dalo shrnout Hermansovo oblíbené téma, které rozvíjí také například v románu Nooit meer slapen (Už nikdy spánek z roku 1966, k vydání připravuje nakladatelství Host) o laponské výpravě mladého geologa za vzácnými meteority.
Temná komora Damoklova je příběh z přísně konspirativního prostředí odboje, jehož účastníci širší souvislosti svého jednání nejenže neznají, ale z bezpečnostních důvodů ani znát nesmějí. Ve světě krycích jmen se identita člověka z podstaty zamlžuje. Existuje vůbec tajemný řídící důstojník Dorbeck, nebo je to jen Osewoudtova utkvělá představa? Vášnivý fotograf Hermans určuje klíčovou roli v rozuzlení příběhu snímku, který je třeba vyvolat. Příslovečný Damoklův meč, ohrožující Osewoudtův život, zde tedy nabývá podoby temné komory: „Nikde na světě toho nevyjde na světlo tolik jako v temné komoře."
Kniha vychází s textem Milana Kundery s názvem Hermans aneb antidějiny
-------
„Existenciální hříčka a zároveň chytré podobenství o tom, jak se ud. álosti zdají být normální v dobách války, ale bláznivé po jejím skončení. Toto dílo, psané úsečným a citlivým jazykem, potvrzuje autorovo literární mistrovství." Stuart McGurk, Financial Times
„Ponořil jsem se tedy do tohoto románu, nejprve s obavami z jeho rozsahu pěti set stran, pak udiven faktem, že jsem jej přečetl jedním dechem. Poněvadž ten román je zároveň thrillerem, sledem napínavých dějů. Události (které se odehrávají za války a rok po ní) jsou popisovány velmi exaktně a suše, podrobně, ale rychle, jsou strašlivě skutečné, a přesto na hranici pravděpodobného. Tato estetika mě uchvátila; román posedlý skutečností, a současně fascinovaný nepravděpodobným a podivným." Milan Kundera
Vychází kniha, již chválí Kundera, (aho), Mladá Fronta DNES, 2. 3. 2010
Willem Frederik Hermans (život a dílo), Magda de Bruin-H ü blová, iliteratura.cz, 18. 2. 2010
Místo doslovu..., Magda de Bruin-Hüblová, iliteratura.cz, 16. 3. 2010
Z válečného bláta pod mírový okap, Ondřej Horák, Hospodářské noviny, 17. 3. 2010
Člověk v rukách sadistického univerza, Tereza Radváková, Právo, 18. 3. 2010
Rozhovor s překladatelkou Magdou de Bruin-Hüblovou, Knižní novinky, 22. 3. 2010
Princip (ne)vinnosti, Ondřej Nezbeda, Respekt, 22. 3. 2010
Strhující román s předmluvou Kundery vzbuzuje zoufalou touhu po happy endu, Alena Slezáková, idnes.cz, 28. 3. 2010
Temné zátiší s holandskou krví, Jáchym Topol, Lidové noviny, 14. 4. 2010
Kristus i Jidáš na kříži, Hana Lundiaková, Reflex, 22. 4. 2011
Zdeněk Raboch, Plzeňský rozhled, 5/2010
Rozhovor s překladatelkou Magdou de Bruin- Hüblovou, Český rozhlas, Mozaika, 12. 5. 2010
Nechcípnout na průměrnost, Markéta Pilátová, Právo, Salon, 3. 6. 2010
Willem Frederik Hermans – Temná komora Damoklova, Petra Duhajská, www.nekultura.cz, 27. 5. 2010
Knižní recenze: Temná komora Damoklova, Jiří G. Růžička, Houser
50 knih na léto, Šárka Nováková, Hospodářské noviny, In magazín, 9. 6. 2010
Oheň zářivý, leč studený, Jiří Trávníček, Host 7/2010
Pátrání po pravdě za dveřmi temné komory, Jana Adéeová, Tvar, 18. 11. 2010
