Nedlouho po svém tureckém vydání vychází u nás poslední román Nedima Gürsela, jednoho z nejvýznamnějších současných tureckých spisovatelů. Vzpomíná na své dětství prožité v provinčním městečku pod dohledem laskavých a hluboce věřících prarodičů, kteří ho seznamovali s islámem a jeho tradicemi. Verše Koránu, zahalené tajemnou arabštinou, příběhy ze života Proroka Muhammada a překrásné předislámské legendy jitřily dětskou fantazii i zvědavost, budily lásku k Bohu, ale také strach z něho. Vzpomínky na dětství, příběhy z Muhammadova života, líčení krutých bitev, jež sváděl za vítězství své víry, a předislámské legendy střídají v románu dědečkovy zápisky z první světové války, která místo jednoty muslimů přinášela utrpení a smrt. Muhammadův nárok na výsadní zastupování jediného Boha je v knize konfrontován s fiktivními, mnohdy eroticky zabarvenými výpověďmi tří předislámských ženských božstev, „Alláhových dcer", o nichž se Muhammad původně zmínil v Koránu (tzv. satanské verše), ale později tyto verše zavrhl. Gürsel však nechce být spojován se Salmanem Rushdiem a jeho Satanskými verši, nesnaží se ho napodobovat, nechce provokovat. Pokouší se najít vztah k Bohu a odpovědí je právě tento román.
Kvůli nedogmatické interpretaci posvátných muslimských textů a literárnímu zpodobení Proroka Muhammada, jehož zobrazování islám v jakékoliv formě přísně zakazuje, byl Gürsel v Turecku stíhán za „podněcování k nepřátelství, nenávisti a hanobení náboženství". Soud skončil osvobozujícím rozsudkem. V roce 2009 byla Svazem tureckých nakladatelů Gürselovi udělena Cena za svobodu projevu. Román byl přeložen do francouzštiny a španělštiny.
-------
Román pojednává o zrodu islámu, soustřeďuje se na Proroka Muhammada, klade otázky o víře a násilí v islámu. Turecko není teokratická, ale sekulární země. Stejně jako má člověk svobodu věřit, má i svobodu nevěřit. Ve své knize nikoho neurážím. Ke mně se to ani nehodí. K tématu jsem se snažil přistupovat s citlivostí muslima.
(Z obhajoby Nedima Gürsela před tureckým soudem)
