Neobvyklý náhled do historie čtení

Radim Ošmera, Kult, 1/2008

Kniha Dějiny čtení  je odvážný počin. Za prvé musíte být velmi zkušený čtenář a za druhé musíte vstoupit do historie lidské civilizace naprosto nekonvenčním způsobem. Musíte hledat drobné zmínky o čtenářích a o způsobu čtení, musíte se nořit do dávné historie a vyhledávat chabé odkazy, které vypovídají o tom, jak se četlo a co znamenala kniha v dějinách naší civilizace. Výsledek ale stojí zato.
Dějiny čtení jsou osobní historický esej o knihách, o jejich čtení, o čtenářích a tom, jak čtenáři a jejich knihy byli vnímáni v různých kulturách a staletích. Autor začal velmi osobně. Vzpomíná na to, jak se proměňoval právě jeho vztah ke knihám, jak a jaké knihy si vybírá pro různé příležitosti. Asi nejpůsobivější je vyprávění, v němž vzpomíná na to, jak předčítal knihy známému spisovateli Borgesovi.
Je zajímavé si spolu s autorem uvědomit, že čtení znamenalo dříve trochu něco jiného, než co si pod tím představujeme dnes, my jakožto představitelé euroamerické civilizace. Čtení je dnes zejména proces, kdy si člověk sám zaleze někam do kouta a v tichu se noří do světa za slovy. Nicméně dříve bylo čtení procesem hlasitého přednášení mezi posluchači, některé staré jazyky dokonce nerozlišovaly mezi čtením a hlasitou mluvou, měli na to jeden pojem. Kultura tichého čtení se rozvinula až v nové době.
Dozvídáme se také, jak se různí filosofové, učenci a starověcí intelektuálové snažili popsat proces čtení, tedy proces toho, jak se informace dostává skrze oči do mozku. Dozvíme se ale také například, že kniha nejednou v dějinách byla nebezpečná zbraň. Její čtenáři i ona sama byla nejednou pronásledována, zakazována, ničena a pálena.
Kdo má rád knihy, zajímá ho historie a významní lidé v celé lidské civilizaci z trochu jiného pohledu, tomu se bude kniha líbit. Je čtivá, napínavá i zábavná. A zejména velmi nevšední.