Mladá
fronta DNES | 17. 8. 2009 | rubrika: Kultura | strana: 10 | autor: KLÁRA
KUBÍČKOVÁ
Spisovatel a novinář Stieg Larsson se
úspěchu své trilogie nedožil. Česky nyní vychází druhá kniha.
Praha - „Detektivky jsou jedna z nejoblíbenějších forem zábavy vůbec. Výborně
se tedy hodí, když chcete skutečně něco říct." Tuhle větu řekl švédský novinář
a spisovatel Stieg Larsson v jediném rozhovoru, který v životě dal, přesněji,
který dal několik dní před svojí tragickou smrtí.
Šéfredaktor časopisu Expo, který se od poloviny devadesátých let zabýval hlavně
odhalováním projevů pravicového extremismu ve Švédsku, napsal přes tisíc pět
set stran textu své detektivní trilogie jen tak. Pro zábavu. Jako relaxaci. Bylo
to podle něj prý jednodušší než napsat text do Expa - tam si totiž nesměl
vymýšlet, všechno muselo být detailně podložené, jinak by časopis mohli
nepřátelé, kterých nebylo málo, zažalovat, což by spoře financovanou redakci
zničilo. Takhle pro zábavu tedy vznikl jeden z nejprodávanějších titulů
současnosti, trilogie Milénium, jejíž
druhý díl nazvaný Dívka, která si hrála s
ohněm, právě vyšel i v češtině.
Vydání Milénia se autor bohužel
nedožil - zemřel v roce 2004 v padesáti letech na infarkt.
A přestože Larsson označil své psaní za zábavu, není to pouhá smyšlená pohádka
o trestném činu, který někdo vyřeší. Larsson nabízí cosi, co by se dalo označit
za morální osvětu v několika rovinách. Velmi nevtíravě, ale přitom účinně
definuje násilí na ženách, „obyčejné" harašení machistických buranů, zločin
prorůstající mezi policii i politiku a etická dilemata novinářské profese. A i
když se morální kredit jeho hrdinů ne vždy slučuje se zákonem, vítězí to, co je
morální, ne to, co je zákonné.
Hrdinka z více zdrojů
Hlavní
hrdina trilogie, Mikael Blomkvist, zakladatel časopisu Milénium, má už na první
pohled se svým autorem mnoho společného. Hned v prvním díle vyřeší dvě velké
kauzy, málem nepřežije, vystřídá několik milenek a ... potká Lisbeth
Salanderovou. Snad nejúžasnější, nejkomplikovanější, nejuzavřenější a hackersky
nejšikovnější ženu-detektiva na světě. Salanderová je loajální jen vůči svému
smyslu pro morálku. A nenávidí muže, kteří nenávidí ženy, jak říká Kalle
Blomkvist.
Právě díky této přezdívce hlavního hrdiny je ostatně zřejmé, že Larsson stvořil
tuto nesourodou pátrací dvojici jako současný obraz Pipi Dlouhé Punčochy a
Kalle Blomkvista. Jako předobraz Lisbeth Salanderové prý Larssonovi posloužila
jeho dyslektická neteř, která se podobně jako hrdinka knihy vymyká společenským
konvencím, ale má pozoruhodný talent na počítače. V Salanderové se však
setkávají vlivy více osob, které spisovatel za svoji kariéru potkal, a
inspirace neteří rozhodně neznamená, že by někde po světě běhala skutečná
Salanderová.
Bojoval už proti Vietnamu
Ve
Stockholmu, kde se povětšinou děj trilogie odehrává, už dnes existuje
turistická trasa vytyčená podle Milénia - vede dokonce do míst, kde se má podle
románu nacházet redakce Milénia či byt Kalle Blomkvista. Jméno M. Blomkvist však
na dveřích domu ve slepé söderské uličce Bellmansgatan chybí. Co však ve
Stockholmu existuje, je Mellqvistova kavárna, kde dlouhé roky sedával Stieg
Larsson - jako nezávislý novinář mohl pracovat od notebooku v kavárně, jak to
ostatně občas dělají i jeho hrdinové. Tohle místo si už čtyři roky fotí
turisté, podobně jako místo, kde začala v Londýně psát J. K. Rowlingová Harryho Pottera.
Po úspěchu Milénia začali samozřejmě
čtenáři a novináři pátrat po tom, kdo byl Stieg Larsson. Čtyři roky po jeho
smrti vznikl rozhovor s Larssonovým otcem. „Když mu bylo dvanáct, napsal do
poznámkového bloku román. A tak jsme mu ke třináctým narozeninám dali psací
stroj. Pamatuji si, že to v té době byla velmi drahá záležitost. Stroj dělal
velký kravál, a tak jsme museli vyklidit místo ve sklepě. Psal tam dole a
vycházel se jen najíst," řekl tenkrát Erland Larsson.
Jeho syn se prý začal angažovat jako novinář během války ve Vietnamu, kdy se
připojil ke švédským protestům a požadoval odchod Američanů z války. Podle jeho
otce se z něj v té době stal výborný řečník, který dokázal svými argumenty
odzbrojit soupeře. Žurnalistika zaměřená na politiku tak byla pro Larssona
jasnou volbou.
Larssonova smrt dává jeho třem knihám jistou formu exkluzivity. Larsson už
nikdy nedopíše čtvrtý díl. Toho prý existuje něco přes dvě stě stran, rukopis
však podle informací Larssonova otce vlastní autorova přítelkyně.
Prozatím české čtenáře čeká druhý díl,
Dívka, která si hrála s ohněm. Z tiskárny ho brněnské nakladatelství Host
přivezlo v pátek ráno a předalo výtisky distributorům. Knihkupectví v centru
Brna ho měla jako hlavní knihu za výlohou už chvíli po otevření.
***
Larssonova trilogie
Co je trilogie Milénium
Milénium je název časopisu, kolem jehož redaktora
Mikaela Blomkvista se točí děj Larssonových knih. První díl, Muži, kteří nenávidí ženy, vyšel v roce
2005 brzy po autorově smrti. Druhý díl, Dívka,
která si hrála s ohněm, vyšel o rok později, následoval závěr s názvem Ztracené vzdušné zámky.
Milénium a ocenění
Stieg
Larsson obdržel posmrtně prestižní cenu The Glass Key, a to dokonce dvakrát za
sebou.
The Glass Key se uděluje každoročně za nejlepší dílo dánské, finské, islandské,
norské nebo švédské kriminální literatury. První díl trilogie byl v roce 2008
nominován také na britskou cenu Duncan Lawrie International Dagger.
Milénium v číslech
Ve 35 zemích se prodalo 12,5 milionů výtisků. Kromě těch evropských se Larssonmanie rozšířila i do Koreje, Brazílie a na Tchaj-wan. V pětimilionovém Dánsku se prodalo milion výtisků. Ve Francii, Itálii a v Holandsku figurovaly letos alespoň jeden měsíc v žebříčcích prodeje na prvních třech místech všechny tři díly. Podle žebříčku New York Times Bestsellers je druhý díl trilogie v současné době mezi pěti nejprodávanějšími tituly beletrie na světě. V České republice jsou Larssonovy knihy také velmi oblíbené, prvního dílu bylo v prvním nákladu vytištěno 15 tisíc výtisků, které se prodaly, dotisk dalších 15 tisíc je ještě na pultech.
Milénium v kinech
Film
natočený podle prvního dílu série Muži,
kteří nenávidí ženy, měl již svou premiéru ve Francii, Španělsku, Itálii,
Belgii, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, Polsku a Kanadě.
Jedná se o uvedení filmu v Řecku, Mexiku a v Argentině. Premiéra se konala
letos v lednu, v září má přijít do kin druhý díl trilogie a v listopadu se
objeví třetí.
Filmy režíruje Niels Arden Oplev. Roli Mikaela Blomkvista ztvárnil uznávaný
švédský filmový a divadelní herec Michael Nykvist a roli Lisbeth Salanderové
islandská herečka Noomi Rapace. Podle kritiků je první díl trilogie natočený
tak, že uspěl tam, kde „ztroskotala Šifra mistra Leonarda jako ztvárnění
bestselleru".
I když se morální kredit jeho hrdinů ne vždy slučuje se zákonem, vítězí to, co
je morální, a ne to, co je zákonné.
