Román o lásce a smrti na Bosporu

Lidové noviny | 27.1.2012 | Rubrika: Kultura | Strana: 9 | Autor: JIŘÍ PEŇÁS | Téma: Nakladatelství Host


Konečný pád Byzance a dobytí Konstantinopole v květnu 1453 je událost z pohledu Evropana stále jaksi traumatizující – pokud se tedy o ní dozví. Jak to ale vidí druhá strana, Turci?
Nahlédnout do vnímání národa, který mohutným způsobem expandoval západním směrem a několik století udržoval valnou část Evropy v tísni a strachu – a pak jeho moc začala slábnout a upadat, nabízí román tureckého spisovatele Nedima Gürsela Dobyvatel. Hned je však třeba dodat, že Gürsel (česky vyšel před dvěma lety jeho román Dcery Alláhovy) je modernista a liberální intelektuál evropského typu, žije ostatně už třicet let v Paříži, kde přednáší na Sorbonně (z Turecka ho vyštval vojenský režim).
Začteme-li se do jeho barvitého, sytými odstíny nanášeného líčení, v němž vypravování plyne ve zvláštním hudebním krouživém rytmu, pak nelze potlačit sugesci, že tak asi má vypadat moderní orientální epika.
Jde o román v románu: současný turecký spisovatel, pravděpodobně autorův alter ego, se uchýlil do vily nad Bosporem, kterou mu půjčili přátelé, aby měl klid na psaní. Jeho úmyslem je napsat román o sultánu Mehmedovi II., tedy onom Fatihovi, to jest Dobyvateli Cařihradu, postavě v turecké tradici nedotknutelné, spojené právě s největším triumfem impéria. Ve spisovatelově podání je mužem plným protikladů, vášnivým egomaniakem, posedlým touhou uzmout ono „mystické jablko“ na Bosporu, mužem bičovaným nezdolnou ctižádostí, géniem vojenské strategie, který přepravil po souši pomocí lojem namazaných fošen celou osmanskou flotilu do Zlatého rohu, čímž Osmané vpadli obráncům města do zad.
Ale zároveň je to muž sužovaný nejistotou, snad i pochybnostmi, muž toužící po klidu, harmonii a učenosti, sám básník a vzdělaný teolog otevřený neortodoxnímu pojetí islámu, především tedy učení a extatické praxi dervišů. Románem prochází jako významný motiv obraz, na němž Mehmeda vymaloval benátský mistr Gentile Bellini jako melancholického muže, který sklání hlavu k růži (dnes v londýnské Národní galerii). Už to je výjimečné, že se nechal islámský panovník portrétovat, a Evropanem...
Druhou stranou této citovosti byla bezohledná zákeřnost, s níž trestal a likvidoval bez milosti každého, o němž měl dojem, že stojí v cestě jeho úmyslům. Spisovatel rovněž několikrát naznačí, že jeho preference sexuální byly pederastického rázu a obzvláště rád si vybíral mladé chlapce evropského typu – těch pár zmínek dosti decentního rázu stačilo po vydání knihy začátkem 80. let v Turecku k soudnímu stíhání za nemravnost, později zastavenému. Zmar zakletý v osudu Linií, v níž je metodou jaksi oživlých obrazů přiblížena situace vztahující se k pádu Konstantinopole, prochází druhá rovina knihy. V ní spisovatel v ich-formě líčí okolnosti psaní knihy, do níž se vplétá jeho osobní příběh. Pozadím sbírání materiálu o krvavých a zároveň nepochybně velkolepých (z hlediska turecké hrdosti) událostech se stane vojenský převrat, kterým armáda v září 1980 ukončila chaotické poměry směřující k rozkladu státu.
Nutno říci, že je ukončila brutálně za cenu stovek obětí, především z řad levice. Represe „vyplaví“ k nepolitickému spisovateli do vily nad zálivem mladou, samozřejmě krásnou dívku Deniz, pronásledovanou pučisty. Mezi ní a spisovatelem, který ji ukryje, ihned vypukne vášnivý poměr. Zde je zajímavé – a asi to bude souviset s tou orientální tradicí – jak Gürsel píše o sexuálních věcech sice velmi vášnivě, ale bez použití jediného přímého pojmenování, jediného „genitalismu“. Ten román je vlastně celý prodchnutý erotikou, ba je jednou velkou erotickou metaforou, v níž dobývané město není ničím jiným než ženiným lůnem.
Nutno říci, že toto toužení je pevně spjaté se smrtí a zánikem. Turecké dějiny jako by stále opakovaly rituál znásilňování, jehož předobrazem je dobytí a vyrabování Konstantinopole. Dnešní Istanbul, neméně úchvatné město, jež spisovatel obdivuje i se ho děsí, má smrt zakletu ve svém osudu. Román Dobyvatel (v české literatuře je to jméno spojeno s Olbrachtovým románem o Cortézovi) je v každém případě pozoruhodnou ukázkou, jak může vypadat moderní historický román, třebaže psaný na druhém břehu.

Nedim Gürsel: Dobyvatel

Z tureckého originálu přeložil Tomáš Laně, vydal Host, 2011, 271 stran

Foto popis|