Xantypa | 30.3.2011 | rubrika: Tipy - knihy | strana: 126
Opravdu záludná kniha. Vzdělanec Bayard vychází z paradoxu, že si musíme být vědomi bohatství myšlení, poznání, fantazie a obrazů, uloženého v množství knih, jež však není v lidských silách přečíst. Ve vzájemném diskursu se ovšem o nich pořád mluví, a málokdo chce při něm být za idiota, aby přiznal, co všechno nečetl. Má tedy lhát, anebo mlčet? Bayard si proto klade otázku rozdílu mezi čtením a nečtením a táže se, co je to „celkový přehled", který nám umožňuje o literatuře mluvit. Bere si přitom na pomoc velké příklady: Musilův generál Stumm se rozhodl usilovnou četbou najít osvobozující myšlenku pro chystanou Paralelní akci. Nemožné, dokud mu knihovník neobjasní, že čtení je především nečtením, jinak to kvantum nezvládne, a také ani nepozná, že důležité je umět se orientovat. Bayard podává návody, jak si počínat v možných nastalých situacích, jak se správně zachovat, ale za tím se skrývá až nemravná autorova lest. Sice cituje Oscara Wilda: „Nikdy nečtu knihu, na kterou mám psát recenzi: člověk je pak příliš zaujatým," ale za návody jak nečíst, skrývá čertovo kopýtko. Bayard vršením paradoxů jenom dokazuje, že bez zvládnutí maximálního množství knih by na ně ani nemohl přijít. Tedy poučení jak nečíst? Ovšemže číst, číst. Jinak jsme opravdu za blbce.
O autorovi | připravil VLADIMÍR KARFÍK
