Magazín Víkend DNES | 14.5.2011 | rubrika: Příběh | strana: 12 | autor: Klára Kubíčková
Žila s ním přes třicet let. Úspěchu jeho Milénia se však dočkala jen ona. Teď o jejich životě napsala EVA GABRIELSSONOVÁ knihu, která v Česku vyjde v létě.
Stieg Larsson nebyl Mikael Blomkvist, hlavní hrdina jeho knih. Za svého života vydával časopis Expo, ne příliš úspěšný magazín, jehož vliv se s románovým Miléniem nedá srovnat. A nebyl ani žádným sukničkářem. Víc než třicet let miloval jen Evu Gabrielssonovou, svoji celoživotní partnerku. Ta o jejich životě a vztahu napsala knihu vzpomínek nazvanou Milénium, Stieg a já. V létě ji v češtině vydá nakladatelství Host.
Příběh Evy Gabrielssonové je víc než pohnutý. Se Stiegem chodila už na konci sedmdesátých let před jeho odjezdem do Afriky. Tam pobyl půl roku a přestál vážnou malárii.
„Bylo hrozné číst, jak mu selhaly ledviny nebo jak se probudil s hlavou na polštáři plném skvrn od krve předchozího pacienta a hned zase upadl do bezvědomí. Spolu s tím jsem se dozvěděla, že skoro zemřel, že si uvědomil, jak mnoho pro něj znamenám, jak moc mě miluje a že po návratu chce žít definitivně se mnou. Věděla jsem, že náš příběh je silný, ale Stieg nikdy předtím nemluvil tak vážně a nevyjadřoval se tak slavnostními slovy. Když jsem četla jeho dopis, celou dobu jsem brečela: strachem, úlevou a štěstím,“ vzpomíná Eva Gabrielssonová.
Stieg novinář, ne bestsellerista Pracovali spolu, připravovali články, editovali texty. Ale nikdy se nevzali. Larsson psal o neonacistických skupinách ve Švédsku, chodily mu výhrůžné dopisy a sezdané páry ve Švédsku musí nahlásit společné trvalé bydliště. A on nechtěl svoji partnerku vystavovat přímému nebezpečí.
Zemřel náhle na infarkt v roce 2004. Krátce poté, co dokončil třetí díl souboru Milénium, ze kterého se brzy stal celosvětový bestseller, jenž vydělal miliony dolarů. Ona z nich však neviděla ani cent, protože nebyli manželé. Veškerá práva spojená s jeho dílem podle švédských zákonů spravují Larssonův otec Erland a bratr Joakim.
„Knihy vznikaly po celý náš společný život, jsou plodem nejen Stiegových, ale také mých životních zkušeností. Jejich podobu ovlivňovaly události, které nás potkaly, naše vášně, naše cesty, ale také obavy a střety. Často jsme psali společně, proto nedokážu říct, které pasáže Milénia pocházejí ode mě a které od Stiega,“ hájí svůj podíl na trilogii Gabrielssonová, která se rozhádala s Larssonovými kvůli právům ke knize.
Jak však sama přiznává, znala Stiega novináře, ne Stiega autora bestsellerů. A právě na něj v knize Milénium, Stieg a já vzpomíná. Trilogii, které se prodalo na celém světě padesát milionů výtisků, prý vůbec nečetla.
„Milénium je jen jedna epizoda na Stiegově životní dráze a především to není jeho životní dílo. Stieg miléniového průmyslu mě nezajímá. Blízký je mi můj společník v životě a můj spojenec ve všech věcech. Ten, kterého jsem hluboce milovala a s nímž jsem dvaatřicet let společně putovala. Člověk něžný, plný nadšení, vtipný, angažovaný, velkorysý. Žurnalista, feminista, aktivista, moje životní láska,“ dodává Gabrielssonová.
Na čí straně je pravda?
Její kniha vyšla nejdříve ve francouzštině, i když tenhle jazyk vůbec neumí. Chtěla zabránit úniku informací během psaní díla ve Švédsku, a proto se spojila s francouzskou novinářkou Marie-Francoise Colombaniovou.
„Rukopis psala Gabrielssonová švédsky, během překládání do francouzštiny komunikovala s Colombaniovou anglicky. A co Colombaniová napsala, bylo poté přeloženo do norštiny. Na začátku tohoto roku kniha vyšla současně ve Francii, Norsku a také ve Švédsku,“ říká Iva Šemberová z nakladatelství Host.
Proti knize Milénium, Stieg a já se už postavil otec i bratr autora Milénia. Vydali prohlášení, že pohled Larssonovy životní partnerky je zkreslený. Možná i proto, že nezískala práva na jeho literární odkaz. Larssonovi příbuzní ji i přes vzájemné spory finančně zabezpečili. Zisky z prodaných knih, stejně jako z filmových práv (Milénium natočili nejenom ve Švédsku, ale vzniká i hollywoodská verze) však investují do podpory časopisu Expo, feministických a antirasistických aktivit, zkrátka podporují to, co by podporoval sám Larsson.
„Stieg byl velmi rodinný typ. Často navštěvoval oba své rodiče. V dopise, který nazval závětí, píše, že miluje svého bratra a neteř,“ tvrdí Joakim Larsson, bratr spisovatele. Rukopis čtvrtého dílu Milénia, který Stieg Larsson rozepsal, je neznámo kde. I pravda nejspíš vězí někde mezi. V každém případě verzi Evy Gabrielssonové si budou moci čeští čtenáři přečíst už o prázdninách.
Foto autor| FOTO: FREDRIK PERSSON/SCANPIX/ČTK
O autorovi| Klára Kubíčková, klara.kubickova@mfdnes.cz
Dívka, která milovala Larssona
