www.kultura.idnes.cz, 22. října 2009
S nápadem vydávat ročenky "nejlepších" básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Svým způsobem šlo o reakci na články a diskuse, které v amerických časopisech vyhlašovaly krizi či dokonce smrt poezie. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala (podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa), však ukázal, že navzdory proklamacím stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů.
O krizi či konci poezie se v posledních letech mluví častěji i u nás, a to byl také jeden z důvodů, proč vznikla tato kniha - ukázat na dobré básně a možná i zjistit, že ani pozorných čtenářů nemá česká poezie zase tak málo. A nejen to. Jde také o pokus navázat na tradici básnických almanachů, které v dějinách české literatury měly mnohdy přímo iniciační význam.
První ročenku edičně připravil v první fázi mladý literární kritik Karel Piorecký. Z jeho "předvýběru" pak arbitr svazku, jímž má být renomovaný básník a pro tento rok se této úlohy zhostil Karel Šiktanc, vybral podle svého uvážení ty nejlepší básně. "Tu ,nejlepší českou báseň´ bych dal takhle do uvozovek," píše v úvodu ke knize Šiktanc, "protože nevěřím na žádná nej v poezii... A vlastně v umění vůbec... Mluvme spíš o hledání básní dobrých."Výběr "nejlepších básní" tedy nemá sugerovat iluzi objektivity. Je výsledkem setkání dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. V tom je projekt průlomový. Literární ocenění se u nás dosud rozdělovala výhradně kolektivním rozhodnutím komisí, což vyvolávalo iluzi objektivity takových rozhodnutí.
Úroveň, na níž se pohybuje rozhodování o literárních cenách v posledních letech, ovšem podle nakladatelství Host ukazuje, že váha takového kolektivního rozhodnutí je velmi relativní. Antologie Nejlepší české básně tuto relativitu nezastírá. Výsledkem by měl být jakýsi minikánon textů, za jejichž výběr ručí dva konkrétní lidé, a ostatní s jejich výběrem mohou polemizovat a diskutovat o něm.
Editor
je také autorem studie o současném básnictví a arbitr napsal úvodní
esej, v němž se dotýká svého vztahu k poezii jako takové i konkrétních
textů, které pro antologii vybral. Svazek nabídne přibližně čtyřicet
básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce.
Vybíralo se z básní publikovaných v českém jazyce v období od září 2008
do září 2009 v jakémkoli periodiku, sborníku, knize či na internetových
stránkách. Nesmělo přitom jít o překlad z cizího jazyka a stranou
rovněž zůstala nově otištěná poezie již nežijících autorů.
Antologie bude uvedena v rámci již několik let probíhajícího Dne poezie, který řadou akcí konaných na konci listopadu v celé republice připomíná památku narození Karla Hynka Máchy.
(ob)
Původní verzi článku naleznete na serveru idnes
