Hospodářské noviny | 16.5.2008 | autor: Tomáš Dimter
Richard Francis Burton byl britský poručík, etnolog a cestovatel, kterému se jako prvnímu Evropanovi podařilo v devatenáctém století podniknout pouť do Mekky a také prozkoumat oblast Východní Afriky. Kromě toho hovořil plynně devětadvaceti jazyky a vydal pětadvacet knížek. Právě tohoto muže, o němž by bylo možné napsat několik knih, si jako hlavního hrdinu svého románu vybral Ilija Trojanow. Autor bulharského původu, který dětství strávil v Keni, řadu let prožil v Indii a dnes pobývá v Kapském Městě. A píše německy.
"Špion Jejího Veličenstva"
Sběratel světů je mnohovrstevnatý román sestávající ze tří částí, z nichž každá zobrazuje významnou životní etapu zřejmě nejvýstřednější postavy devatenáctého století. V první části se s Burtonem setkáváme v indickém Gudžarátu, kde slouží jako poručík britské armády a místo ubíjení času po nevěstincích a hospodách se intenzivně věnuje poznávání místní kultury a jazyka. Jako protipól jeho vidění Indie a jejích obyvatel nechává Trojanow promlouvat Naukaráma, bývalého Burtonova sluhu, který nájemnému písaři líčí své vzpomínky na život s bílým pánem.
Negramotný Naukrám se chce touto písemnou žádostí, v níž má být zachycena věrná a oddaná služba Farandžáhům, Západoevropanům, ucházet o práci u britských důstojníků. Ale písař se pozvolna vymaňuje z role naslouchajícího a aktivně vstupuje do příběhu, podle své vůle doplňuje dopis o Naukáramem zamlčovaných skutečnostech a nechává se vést literárním působením textu samého, až najednou ztrácí nad psaním moc: "Rozhodující bylo, že to dílo jej přesahovalo, mocně a cize, jako by ani nevzniklo z něj, jako by to vše neřídil, a napadla ho jedna věta, již neznámý architekt chrámu Mailáš v Eloře vepsal stavebnímu dílu, největší větu, jakou kdy po sobě nějaký tvůrce zanechal: Jak jsem to jen dokázal."
Ve druhé části Burton vyráží v převlečení za lékaře a perského šejcha Abdulláha na namáhavou pouť do Mekky a Medíny. Postřehy a komentáře z cesty do nejsvatějších míst islámu doplňují fiktivní protokoly z výslechů lidí, kteří "špiona ve službách Jejího Veličenstva" doprovázeli, aniž by tušili, že Abdulláh je dokonale maskovaný Evropan, který se pro daný účel naučil několik arabských dialektů, stal se znalcem koránu a islámu, a navíc podstoupil obřízku. A byť se každému z vyslýchaných zdá něčím zvláštní, nikdo nezpochybňuje opravdovost jeho muslimské víry.
Třetí díl románu zaznamenává expedici do východní Afriky, kterou podnikl Burton společně s Johnem Hannigem Spekem. Burtonovo líčení cesty ke břehům Viktoriina jezera doplňuje vyprávění Sidi Mubaraka Bombaje. Bývalý otrok Sidi, kterého kdysi odvlekli do Indie (odtud jeho příjmení) a který při expedici sloužil jako průvodce a tlumočník, v sobě nese všechny perspektivy románu: stejně jako Burton je v mnoha kulturách jako doma, a přesto se jimi nenechá zcela pohltit. Jenže současně s tím se mu rozpíjí i význam slova domov. Burtona "vrací" do Evropy až jeho manželka, která mu nechá po smrti udělit poslední pomazání. Znalec a milovník islámu, buddhismu i hinduismu se tak symbolicky vrátí do lůna křesťanství. Pravděpodobně i proti své vůli.
Svou košatostí román nejvíce připomíná orientální příběhy Tisíce a jedné noci, smyslem pro detail pak Kámasútru. Nejde o podobnost náhodnou, uvědomíme-li si, že Burton tyto knihy přeložil do angličtiny.
Zažít to na vlastní kůži
Román nevznikal "od stolu", tedy pouze pečlivou rešerší. Trojanow se vydal po dobrodruhových stopách osobně. Křížem krážem procestoval Indii, rok žil v Bombaji, osvojil si znalosti islámu nutné k pouti do Mekky. A přitom stále psal - zápisky z cest, úvahy a cestopisy: Za svatými prameny islámu, Na vnitřních březích Indie, Jako poutník do Mekky a Medíny.
Ve světle románu Sběratel světů, za který Trojanow získal v roce 2006 Cenu Lipského knižního veletrhu, se ale ostatní autorovy práce zdají jako přípravné studie k tomuto úchvatnému dílu, v němž autor věrně zachytil Burtonovu osobnost z perspektivy Indů, Arabů, Afričanů. Z vynikajícího románu se mimoděk dozvídáme také mnoho o nás samých a střetu kultur, který se dnes smrskává na pár floskulí o multikulturalitě.
Ilija Trojanow: Sběratel světů. Z němčiny přeložila Renáta Tomanová. Host 2008. 448 stran. 329 Kč
