Dokonalá haute couture

Host | 15.1.2011 | rubrika: recenze | strana: 91 | autor: Pavel Portl

Dokonalost se slovy popisuje velmi obtížně a debutová próza Blandine Le Calletové to recenzentovi neulehčuje ani v nejmenším. Představuje vše z francouzské literární haute couture: je sofistikovaná a zábavná, noblesní, velmi vytříbená a po několika kapitolách čtenář zjišťuje, jak rafinovaně je konstruovaná. Není divu, že ve Francii se stala bestsellerem a vzápětí se dočkala filmového zpracování. Většina českých čtenářů dá nejspíš přednost jiným žánrům, přesto má ambice i reálnou šanci získat podobnou oblibu jako knihy další francouzské spisovatelky Anny Gavaldy.
Děj knihy se odehraje během jediného dne na mondénní velkolepé svatbě, jejíž obřad se uskuteční ve venkovském kostelíku a hostina v nedalekém starém mlýně. Byl by zklamaný ten, kdo by čekal sérii humorných, trapných a dojemných scén. Věnečky jsou výsostně psychologickou prózou, jejíž autorka pracuje s detailem, drobnokresbou a náznaky. S tím plně koresponduje její precizně minimalistický styl, projevující se v popisech i v dialozích. Svatba je pro Le Calletovou skvělou kulisou pro rozehrání zajímavého představení v kostýmech, jehož protagonistům začnou odpadávat masky. Napětí je o to silnější, že vyšší společnost má svá pevně utažená pravidla. Co následuje po jejich porušení, se můžeme jen domnívat, jako v příběhu nevěstiny sestry Marie. Svoji lesbickou orientaci nedává najevo, a když na svatbě potká Agnes, která jí navrhne, aby si spolu zatančily, je plná nejistot: „[…] neudělá to, protože si netroufá. Nemá k tomu odvahu. Bojí se jejich reakce. Tuší prudkost, jaké by byli po takovém skandálu schopni. Prostě se bojí, že by to neunesla.“ Nemohou si dovolit ventilovat své pocity jako například hrdinové dramat další Francouzky Yasminy Rezy. Jedna z Le Calletové postav doslova říká: „Nechceme být znepokojováni.“ A to čímkoliv, co se odlišuje, co překračuje rámec na pohled dokonalého světa. Kdo se odhodlá být jiný, musí počítat s tím, že tato nemilosrdná smečka ho vyloučí ze svého středu, ale povolí mu občas se přiblížit, protože některá pouta zkrátka nelze zpřetrhat. Ví to i Marie, a přesto zvolí pro ni autentický život a jde s Agnes na parket.
Průběh svatebního dne postupně komentuje devět postav. Svými postřehy přinášejí různý pohled na tuto událost, a protože se vzájemně potkávají, vzniká opravdová mozaika. Zároveň vypravěči sdělují i vlastní příběhy, které někdy až bolestně dokládají relativitu skutečnosti. Nic není, jak se zdá, a pod povrchem se odehrávají dramata, o nichž netuší ani nejbližší člověk. Vlastně tím vypovídají o své osamocenosti, s níž se dělí o vlastní myšlenky a pocity. Hlavní roli v nich má strach. Neprozradit se, nezůstat sám, nedozvědět se pravdu, nepromarnit život. Le Calletová zvolila prostředí vyšší společnosti, čímž docílila většího kontrastu mezi tím, co člověk má, po čem touží a čeho se obává. Nicméně vyjadřuje se k obecně platným otázkám, které prostupují napříč společenskými vrstvami. V okamžiku nárazu s realitou však hrdinové necítí strach, ale zklamání. „Žijeme bez přemýšlení, až se jednoho dne, kdy se benjamínka vdává, probereme a zjistíme, že se na snech minulosti usadila vrstva olova.“ Zjišťují, že skutečnost je jiná, než dosud tušili a než si přáli. Zásadní otázkou proto pro ně zůstává: Jak dál?
Od začátku, kdy ze společného focení nechá nevěsta vyloučit mongoloidní dívenku, aby její zjev nekazil fotografie v albu, se z blýskavého pozlátka odloupává jeden kousek za druhým. Moment překvapení — a sice očekávání, jakým traumatem trpí další z postav-vypravěčů — je hnacím motorem vyprávění, aniž by to působilo nepravděpodobně. Pouze závěrečné odhalení, které mělo obstarat velké finále, se jeví spíše jako sentimentální historka se špatným koncem. Když se nevěsta dozví o tajemství své babičky, uvědomí si, že dnešní den bude pro všechny krásnou vzpomínkou na dokonalou svatbu. Ale pro ni zůstane mementem, že šťastná může být, jen pokud bude žít v lásce. Přes veškerou melodramatičnost mohla babička své vnučce a Le Calletová svým čtenářům jen stěží předat lepší poselství.