MLHA V ČECHÁCH
Obraz z 80. let
staré město
Pobydlíval jsem taky v Pernštýnský.
Byla tam soustava sousedů.
Pořád co pít a lehko v emocích.
Byly tam dlouhé dny
a skoro pořád odpoledne.
Ulice jako podzemní chodby
za nocí bílá mlha
já jako podzemní živočich.
Často jsem křižoval k bytu
proti větru jinak laskavého osudu.
Byt býval vždycky otevřen.
Přístavy nemívají dveře.
Přinášel jsem spíš
okoralou lásku, splněnou
v záchvatu večera jiným.
Beztak nebylo moc co chtít.
Vymýšleli jsme nesmysly celé dny
a vydávali se na malé výlety
abychom tomu nemuseli uvěřit.
Vytloukali jsme koncerty v okolí
Mertu, Mišíka, a Jim Horáček
nás vodil s harmonikou nocí
dlouhou ulicí s kaštany.
modlitba hráče pokeru
Víří mi v paměti:
Za kartou karta tiše padá...
Žhnou kamna narvaná
posledním žárem století.
Bank stoupá jako záplava
a všechno se vším souvisí
všechno do všeho zapadá.
...noc přežvykuje, tma
nám chrání záda.
Obrazy přicházely bez ptaní:
Pršelo, kolo celou noc u zdi.
Karty se hrály v temném patře
zatímco dole spaly děti
s neprostupnou budoucností.
Nikdy jsi je však nespatřil.
Musely odejít daleko.
Na jejich místě by to udělal každý.
Za kartou karta tiše padá
noc přežvykuje, tma
nám chrání záda.
Ztracení ale dál než kdesi
těžko se můžem
ráno rozejít.
Nám nepomůže nic
než tma a dobrý list.
Sejmi ho naposledy
z koruny stromu
ať padá, ať je blíž.
I lotr po levici zívá
neb není písně v něm
jen pláč.
Nám nepomůže nic.
My pomůžem si každý sám.
Bůh nemá páru, co jsme zač.
Zázraky na úvěr
Ty dny se Zelenou bránou
vcházelo do mlhy
a přicházelo sem. Tady byl ráj
ale i revír a tratoliště.
A krátké ulice
stočené do sebe steskem žízně
který se jako listí na stromech
zdál být nejhezčí s podzimem.
Na louku pod zámkem
padaly kusy otesávaného slunce
kruh se zdál vlídný a věčný.
A tečny průčelí
vedly do prázdna zázraků
které se nepovedly. Konce pak
byly bez konce, netečné
k cinklým hrám o sdílené štěstí.
Pobydlíval jsem tehdy v Pernštýnský.
Byli jsme mladí i staří zároveň.
Občas se mlha zvedla
a já stál v řečišti neznámé ulice
a bydlel zase jinde.
Nejspíš hned za rohem.
Tak v prudkém záchvatu
alkoholu a naděje
milovali jsme dny.
