Úvod
Psychoterapeut... pro mnohé z nás zajisté nejbližší osoba... znám lidi, co odešli z tohoto světa jen několik dní... hodin... po svém terapeutovi... ještě je to čeká... jako psi... žal z hlubin... nestačil ani vychladnout... mozek to vodtroubil... vypadalo to, že i já u něj strávím zbytek života... padesát... šedesát let... Freud to případně nazývá neukončitelnou analýzou... samozřejmě to chce pečlivý výběr... nesvěřím svůj zadek každýmu... jako v tý pohádce vo pyšný princezně... jen hezky vyšpul prcinu, děvenko... pomož si rukama... ať to lítá... dovnitř a ven!... řek sem... beru si svý syndromy a odcházím!... ještě pěkně dlouho si lízal rány... hrozně mi pomoh... přilnuli jsme k sobě... ech, vážně... díky němu jsem pochopil, že mám smlouvu s ďáblem... ožehavej deal... je čas platit... zvyšuju sázky... na misce vah se svíjej celý generace... šuplíky narvaný choulostivejma pravdama vo lidský zkaženosti... práce elitních útvarů... do toho velkohandl s vodpustkama... udělej mi z toho výcuc!... tady je záloha!
1480
Začalo to celý špatně... mohlo to bejt taky horší, to zas jo, musím se snažit zůstat objektivní... přese všechno... Přijdu na oslavu, záhy však pochopím, že jsem se dopustil omylu... nenacházím se totiž na oslavě, na niž jsem byl pozván... Je to typická buranská oslava... bůhví co se slaví... je to zkrátka a dobře buranská oslava... a ani šampaňské za tři tisíce z buranský oslavy neudělá oslavu neburanskou... Usadím se nenuceně v jedné z místností... v ruce obložený chlebíček... nemám ponětí, kde jsem k němu přišel... za celou dobu jsem také nezjistil, kdo jsou hostitelé... popřípadě aspoň oslavenci... což bylo divné, protože jsem v bytě nenapočítal víc než osm lidí... někdo se zamkl v koupelně... možná to byli oni... Janus, který mě prve přivítal na prahu... byl prostě jen ustaraným, odtrženým, uplakaným lvem salonů (lev salonů latinsky)... později dorazí dealer... s překvapivě slušným zbožím... asi se spletl... stejně jako já... prej oslava nový doby... nová doba, to zas jo.
Prej nová doba. Jak jako? Todle. Psi s tlamama zahryznutýma do zásad... peněz a věcí... do rodin... držek a do těl... pěkně se v tom rochní... koulej očima, zaklesnutí... tlamy a držky, držky a těla... orální fixace... Některý zásady přímo ověšený psama... v psím obležení... jeden pes pustí... asi že pojde... ale některej se drží ještě dlouho po smrti... a na jeho místo šup s dvěma novejma... ještě mladejma a plnejma síly... haf haf... Smečky v honbě za společnou kořistí... poběž, poběž, poběž taky - já tě pak kousnu do držky a bude dobře. Švéd měl jednu zásadu...
A vlci? (99 % vlků postříleno.) Zparchantělí psi. Trhaj ovce na cucky... šelmy v rouše beránčím... v krvavym opojení... víry, zásady, peníze, a naše držky achich ouvej to to bolí... vrhaj se na iluze... na naše orální fixace... na naše dojný krávy... mlíko se mísí s krví... chlemtej, hafánku, a teď už poběž... nic z toho nebude... z tohodle nevzejde nic dobrýho... tady řádil vlk... tak poběžme cucat jinam... běžíme... dáme si do držky... Poťahaj.
Chlupoví paraziti, rostou nahusto po celém těle včetně obličeje - dlouhé tmavé chlupy, zpočátku se maskují jako normální chlupy odpovídající velikosti a barvy. Amputace nebo holení jsou vyloučené (nezhojitelné poškození kůže), průměrné dožití dva roky (téměř vždy sebevražda, samotný parazit život přímo neohrožuje).
1490
Dáme si scuka v kavárně Cita (španělsky „schůzka" a také „citace")... tam maj nejlepší kef široko daleko... a bez toho ani dejchání není vono... Nechtěně jsem se octl na nepřátelským území... typická buranská oslava... bůhví co se slaví... „zkrátka a dobře" buranská oslava... jeden kámoš objevil sérii genů zodpovědných za buranství... pěknej úlovek, to ti povim... Švéd měl svý zásady... ale aby se to nezvrtlo v hnusnou řezničinu... bylo jasný, že musím našlapovat vopatrně... jatka pěkně odstupňovaný... level po levlu... i tak to nebyl zrovna skvělej nápad... řekli mi... napište nám něco obyčejného... něco pěkně od podlahy... něco lidovýho... něco z české kuchyně... porozumění a radost za doslova směšné ceny... hřbitovy připomínající výstavku zubních protéz... nebo krásný travnatý hřbitovy s pomníky jako vyviklanými zuby... drž se zpátky, brácho... přesně jako to vrzající kolečko zpoza bezdušnosti jednou za tisíc let... přerušovaný skřípění prorezlého rumpálu... Ale kde jsme to přestali? Takže nová doba. Lidové - stejně lidové jako menu za pade, jako váš make-up a váš šatník, že jo. Ha ha ha ha ha ha háá. Obergeist, náš óbrgajst!
Říkám posedlost. Říkám zvuk na pomezí slyšitelnosti! Říkám, stíny, co šustí po rozích! Říkám oukej, oukej, oukej. Posedlost s dlouhým nosem... prostor pro kohokoli... oukej... stěhování ve stanovenou hodinu... určitý takt, jenom čekám, až to skončí... zastaví se v tanci... upraví si vlasy... zvedá paže... oukej... někdo se vždycky najde... Dodat nová vstupní data a provést analýzu! Analýza a model, dvě kouzelná slůvka... prosím a děkuji současných společenských věd... a odvedle řev, řev, říkám řev, říkám posedlost, říkám řev, jestli jde jen o to očuchat ji do prdele, rád se toho ujmu, studijní výsledky nemám zas tak špatné... a tak ji mohu ošukat i červeným diplomem... vždyť ty její smetanové džbánky nevolají po sebemenším umenšení... A partia nevzdělavatelných zelinkářů (papardelle se sušenými rajčaty) se mi vlamuje do snění svými velikánskými klíči, patero zablešených zelinkářů a MOHUTNÁ trpaslice (kotlety na smetaně, smetanový buřtguláš).
* A. F. W. Schönberg: hudební skladatel rakouského původu (sušená rajčata) - syn pražské učitelky klavíru (kotlety na smetaně) a bratislavského obchodníka (buřtguláš). Patrně nejvlivnější skladatel 20. století; dvanáctitónová skladebná technika, kompozice založená na předem zvolené posloupnosti tónů; přímý a zásadový, umělecky nesmlouvavý člověk... Dejte si pozor!... nate, vizitku... a na mý děti!... a děti mých dětí... samý votravové... je-den ve-dle dru-hý-ho. Já vám to nezazlívám!... nemám vám to za zlý!... Nevyčítám!... Miláček lidu, dokonale tvárný, přístupný, favorit středních vrstev, v tom se vyznal, leda že býval krapítek mimo...
* Druhá světová válka: konflikt mezi Američany, Číňany a částí Evropanů na jedné straně a jinou částí Evropanů a Japonci na straně druhé. Padlo v ní přes 20 milionů vojáků a zahynulo na 40 milionů civilistů. Ukaž kosti, kosti ven.
Svět, kde se nekonala druhá světová... kde nebyl zplozen Schönberg... kde neexistujete. Ani vy, ani já. Jo - a vítejte na palubě. Svět bez dějin. Nová doba. Láska za neuvěřitelně nízký ceny... přituhuje... nic se nestalo... musím se opakovat... matně si vybavuji přeslazenou chuť jistých čínských bonbonů s bělovlasým Číňanem na obalech... případná souvislost mi uniká... úplně kratičké... malilinké... dějiny!... nevinnost sama... no tak... dej si říct... ani to ne... jsem na tom bledě... každá osobní historie je jen sledem neprokazatelných a obvykle nesouvislých událostí... man overboard... v jedné scéně hážete krmení slepicím... v následující sedíte za volantem nebo co... každopádně žádné korelace mezi událostmi zjištěny nebyly... a máš to.
1500
Byly vytvořeny databáze „typických" životních příběhů... který čítaj miliardy a miliardy variant... oproti teoreticky postulovaným stovkám či tisícům variant: spisovatelka, v dětství zneužívaná, naučila se manipulovat svým okolím a pomáhá zakládat sekty po celé zemi; bankovní úředník, začínal prodejem akvarelů po příbuzných a k prvním větším penězům přišel, když přines spolužákům z druhé třídy loterii s lákavýma cenama; atd.
„Spatřovali jsme v tom určitou naději." Takže nyní... nyní spatřujeme naději v čem?... protože dycky by měla být v něčem nějaká naděje, ne?... samozřejmě že se snažíme... ale události nás předbíhaj... je to zlý... řeknu to stokrát... polepený vod samýho začátku... události zvyšujou svůj náskok... a nemůžete popřít, že pořádný náskok měly už na startu... a nám dochází šťáva... Takže události zvyšují svůj náskok? Takže jsme pozadu od samýho začátku?... Ale ano, vždyť co tu do vás jinak hučim!... Děti bez minulosti... přítomnost bez budoucnosti... a budoucnost, to teprv nemá žáden cvek... koukat tímhle směrem... Bude vám to stačit? - Když ti valihraši zaplavili ulice... to bylo znamení shůry!... Povídám, prostřelit kotník... našít jim to do břicha... dát jim počuchat... a ty valihrašský děvky, který - úplná pečeť kvality! - vzaly na štrichu klidně „směnku"... napsanou na cár papíru... ale taky za víc nestály... jen po nich bolela hlava... jak po levným víně... v tý době jste si jich mohli za levno vydržovat celej harém... a z druhý strany nějakej valihrach shráb zas klidně harém Švédek, ne vždy zcela nepočestnejch - pro našince žádná láce...
V současnosti... kdy svá nejhlubší přesvědčení... své niterné touhy... své vytčené cíle - střídáme častěji než prádlo... a střídat obé s přiměřenou frekvencí je známkou vytříbenosti
ducha... lze hanlivé zkazky o valihraškách nazvat přinejlepším legendami... a legendy
o valihraškách přinejlepším bájnými zkazkami... A pak jsou tu vlhčené kapesníčky pro
intimní hygienu... měl bych jich pár použít... než se začnu potit jako to neblahé prase s knírkem (bible zpodobuje ďábla často jako svini s knírkem a špatně zhojenými prsními implantáty). Tááák. Ty jsi ale čiperka!... Prostě - musíte z něčeho vycházet, ať už je to bod nebo nějak stanovený čas. Jistěže - nicméně vzhledem k tomu... že dějiny... jakýkoli smysluplný sled událostí... na úrovni jednotlivců nebo skupin... jsme zcela vyloučili... je vycházení smrtelným hříchem a vycházení odněkud vůbec tím nejtěžžžším zločinem (bílá svině s naběhlými implantáty posetými obřími karmínovými larvami si brousí zuby přesně na takové vyvrhele, jako jsi ty).
Budiž. Zlatý věk, ujednáno, hotovo... Příchod valihrachů... vůbec to největší stěhování národů v dějinách... zmizení celého kontinentu... takzvané Evropy (Evropa je stará a bezvýznamná země na severním okraji Afriky, kde se nic kloudného nedělo již celá dlouhá staletí).
